Dědické řízení a svěřenské fondy

Uspořádání majetkových poměrů po smrti zůstavitele v rámci dědických řízení nezřídka bývá pro mnoho zúčastněných obdobím značných nejistot a stresů. Nejčastěji si však tyto nejistoty a problémy způsobují samotní dědicové. Ostatně médii nedávno proběhla zpráva o ženě, která po smrti své matky měla z bankovního účtu zesnulé zpronevěřit částku až ve výši 1,5 milionu korun. Při čtení podobných životních příběhů si pak přirozeně musíme klást otázku, zda je vůbec možné se podobným nešťastným eskapádám vyhnout či jim systémově zabránit.

Možnosti nastavení přechodu majetku

Na základě notoricky známé závěti, či s pomocí méně obvyklých institutů – „dědické smlouvy“ či tzv. „dovětku“ může zůstavitel standardně stanovit mechanismus a strukturu přechodu jednotlivých složek svého majetku po své smrti na třetí osoby (dědice). Krom těchto nástrojů dědického práva však existuje výrazně pohodlnější a jistější způsob, jak ještě za života upravit správu svého majetku a jeho osud po konci života zůstavitele. Tímto instrumentem je svěřenský fond (trust). Jedná se o soubor vyčleněného majetku (nikoliv však v podobě právnické osoby), který zakladatel smlouvou, nebo pořízením pro případ smrti svěří konkrétní osobě (správci), aby ho spravovala. Zakladatel také obvykle určuje ve statutu (základním dokumentu fondu), tzv. obmyšlené (beneficienty), v jejichž prospěch je majetek spravován a jímž z něj náleží prospěch dle podmínek vyjádřených ve statutu. Dobrou zprávou a zásadním rozdílem od úpravy dědického práva pak je, že variabilitě právní úpravy správy majetku v oblasti svěřenských fondů se meze téměř nekladou.

Svěřenský fond zřízený za života

Z právního hlediska majetek ve svěřenském fondu nikdo nevlastní, což případným obmyšleným, jimiž mohou být například i dědicové zůstavitele, zamezuje při správně nastavených podmínkách majetkem neomezeně disponovat, resp. jim ukládá jasné a férové podmínky, jak a kdy s takovým majetkem nakládat a jaké mohou být následky v případě porušení povinností beneficientů. Zůstavitel se pak může rozhodnout, že zřídí svěřenský fond ještě za svého života. Ve statutu fondu poté pověří svěřenského správce, aby obmyšleným například vyplácel rentu, či jim v určitém čase vydal celý majetek fondu, nebo jen jeho určitou část či jim jen umožnil realizovat užívací právo k majetku ve svěřenském fondu.

Svěřenský fond pro případ smrti

Druhou možností je zřízení svěřenského fondu pořízením pro případ smrti, kdy fond vznikne až smrtí zůstavitele. Zápis fondu do evidence svěřenských fondů sice probíhá v rámci dědického řízení, nicméně je opět zcela na vůli zakladatele, kdy, jak a komu a za jakých podmínek bude ze svěřenského fondu plněno. V současné době však bývá téměř výlučně svěřenský fond zřizován již za života zůstavitele. Ať už ovšem zůstavitel zřídí svěřenský fond za svého života, nebo pro případ své smrti, předejde tak poměrně spolehlivě jakýmkoliv neoprávněným machinacím se svým majetkem či sporům mezi dědici a třetími osobami případně mezi dědici navzájem. Zároveň takto lze preventivně předejít fragmentaci rodinného majetku, či jeho nenávratné ztrátě z důvodu nehospodárné správy či marnotratného života dědiců.

Máte zájem o správu svěřenského fondu či jiné otázky k problematice? Kontaktujte nás.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů