1. července letošního roku nabyla účinnosti část novely zákona o obchodních korporacích a souvisejících předpisů.[1] Hlavní změnou, která se dotýká obchodních korporací, je nová úprava podmínek a překážek výkonu funkce volených orgánů obchodních společností a družstev.
Dosavadní právní úprava zákona o obchodních korporacích v této souvislosti odkazovala do živnostenského zákona. Nová legislativa však vymezuje překážky výkonu funkce přímo v zákoně o obchodních korporacích. Nejde jen o pouhé zjednodušení uživatelské zkušenosti, změna má i své systematické opodstatnění. Ne všechny obchodní korporace totiž jsou zakládány za účelem podnikání živnostenským způsobem (např. správa vlastního majetku u společností holdingového typu, zajištění bytových potřeb členů u bytových družstev a sociálních potřeb u sociálních družstev apod.).
Zákon o obchodních korporacích tedy nově obsahuje výčet překážek výkonu funkce člena voleného orgánu: [2]
Kdo se má stát členem voleného orgánu, je povinen obchodní korporaci nebo její zakladatele (pozn. pokud daná obchodní korporace ještě nevznikla) informovat, zda:
Za trvání funkce je člen orgánu povinen o těchto skutečnostech informovat obchodní korporaci bezodkladně poté, co se o těchto skutečnostech dozví.
Na dosavadní členy orgánů myslí rovněž přechodné ustanovení novely, podle kterého musí tento člen orgánu do 1. srpna informovat dotčenou obchodní korporaci, pokud není způsobilý k výkonu funkce a jeho funkce pak zaniká k prvnímu říjnu.
Zákon nově zřizuje evidenci vyloučených osob, která (stejně jako veřejné rejstříky právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů), je spravována Ministerstvem spravedlnosti.
V této evidenci mají být evidovány osoby, kterých se nová úprava překážek výkonu funkce člena voleného orgánu dotýká, a to konkrétně osoby:
Tato evidence není přístupná veřejnosti. Jediný, kdo do ní má přístup, jsou soudy a notáři (v souvislosti s řízením o zápisu změn zapsaných údajů do veřejného rejstříku či prvozápisu). Osoba, jíž se zápis v evidenci týká však může požádat o výpis z evidence obdobně, jako tomu je u rejstříku trestů.
Evidence je dále propojena s informačními systémy soudů a správních orgánů o rozhodnutích, tedy zejména s insolvenčním rejstříkem, rejstříkem trestů a rejstříkem přestupků. Rozhodnutí o diskvalifikaci z funkce [4] do evidence zapisuje příslušný soud, který v daném případě o diskvalifikaci rozhoduje. [5] Na úrovni Evropské unie slouží k propojení systém BRIS (Business Registers Interconnection System), kde již nyní lze vyhledávat údaje o právnických osobách registrovaných v jiných členských státech. [6]
Lze předpokládat, že novela zjednoduší celý proces kontroly plnění podmínek pro výkon funkce člena voleného orgánu obchodních korporacích a dokládání způsobilosti. Velkou otázkou zatím je, jak tento proces bude fungovat ve vztahu k zahraničí a zahraničním osobám, a zda nebude představovat zdržení.
[1] Zákon č. 416/2022 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s využíváním digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností a fungováním veřejných rejstříků
[2] Část třetí, čl. IV bod 2. zákona č. 416/2022 Sb.
[3] 1. zpronevěry, podvodu, pojistného podvodu, úvěrového podvodu, dotačního podvodu, legalizace výnosů z trestné činnosti, legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti, lichvy, porušení povinnosti při správě cizího majetku, porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti, poškození věřitele, zvýhodnění věřitele, způsobení úpadku, porušení povinnosti v insolvenčním řízení, pletichy v insolvenčním řízení, porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku,
2. daňový, poplatkový nebo devizový,
3. proti závazným pravidlům tržní ekonomiky a oběhu zboží ve styku s cizinou, nebo
4. obdobný trestným činům podle bodů 1 až 3 v zahraničí […]
[4] Ustanovení § 63 až 65 zákona o obchodních korporacích
[5] Část třetí, čl. IV bod 4. zákona č. 416/2022 Sb.
[6] https://e-justice.europa.eu/content_find_a_company-489-cs.do?clang=cs