Úpadek obchodní korporace zpravidla dopadá na široký okruh lidí – věřitele dotčené obchodní korporace, její společníky či akcionáře, zaměstnance. V neposlední řadě však může mít významné negativní majetkové důsledky i pro samotné členy statutárního orgánu upadnuvší obchodní korporace. O tom, že nejde jen o planou hrozbu, svědčí, že v nedávné době již padlo rozhodnutí insolvenčního soudu, kterým bylo uloženo bývalým jednatelům společnosti v úpadku zaplatit zálohu na náhradu škody ve výši 42 miliónů korun. Na co je tedy potřeba si při výkonu funkce dát pozor?
Statutární orgán má kromě toho, že by měl činit vše pro to, aby k úpadku nedošlo, má v případě, kdy již nelze věc řešit jinak povinnost za dotčenou obchodní korporaci podat insolvenční návrh, a to bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o úpadku. Nepodání včasného insolvenčního návrhu sice nemá trestněprávní důsledky (tím však nejsou dotčeny další skutkové podstaty tzv. úpadkových trestných činů), na druhou stranu může mít velmi závažné občanskoprávní důsledky dle insolvenčního zákona a zákona o obchodních korporacích.
Následky nesplnění povinnosti včas podat insolvenční návrh jsou upraveny v insolvenčním zákoně. Členové statutárního orgánu jsou v takovém případě odpovědní věřiteli za škodu nebo jinou újmu, která mu v důsledku toho vznikla, a to v rozdílu mezi výší pohledávky věřitele zjištěné v rámci insolvenčního řízení a přihlášené k uspokojení a částkou, kterou věřitel v rámci insolvenčního řízení obdržel. Ve chvíli, kdy je již v průběhu insolvenčního řízení zřejmé, že věřiteli vznikla pozdním podáním škoda nebo jiná újma, může insolvenční soud na návrh věřitele předběžným opatřením rovněž uložit povinnost složit do soudní úschovy takovou částku, aby byla kryta podstatná část této škody, resp. újmy.
Povinnosti se však člen orgánu může zprostit jen, pokud prokáže, že porušení povinnosti podat insolvenční návrh nemělo vliv na rozsah částky určené k uspokojení pohledávky přihlášené věřitelem v insolvenčním řízení, nebo že tuto povinnost nesplnil vzhledem ke skutečnostem, které nastaly nezávisle na její vůli a které nemohl odvrátit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat.
Zákon o obchodních korporacích dále postihuje ty členy statutárního orgánu, kteří porušením svých povinností k úpadku dotčené obchodní korporace přispěli.
Povinnost vydat do majetkové podstaty prospěch
Insolvenční soud může na návrh insolvenčního správce rozhodnout o povinnosti člena statutárního orgánu vydat do majetkové podstaty prospěch získaný ze smlouvy o výkonu funkce, případně i jiný prospěch, který od obchodní korporace obdržel, a to až za období dvou let zpětně ode dne zahájení insolvenčního řízení.
Žaloba na doplnění pasiv
V případech, kdy byl na majetek obchodní korporace v úpadku vyhlášen konkurz, může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce rozhodnout, že je člen statutárního orgánu povinen poskytnout do majetkové podstaty plnění až do výše rozdílu mezi souhrnem dluhů a hodnotou majetku obchodní korporace. Člen statutárního orgánu tak sáhne do své peněženky.
Z výše uvedeného je v kontextu úpadku obchodních korporací zřejmé, že role člena statutárního orgánu nese nejen významnou odpovědnost za správu a vedení obchodní společnosti nebo družstva, ale také přímou majetkovou odpovědnost v případě nesplnění povinností stanovených zejména insolvenčním zákonem a zákonem o obchodních korporacích.
V případě potřeby vám v této problematice rádi poskytneme právní pomoc a poradenství.