Svěřenský fond – legální a bezpečná ochrana nejen rodinného majetku

Co je svěřenský fond?

Svěřenský fond je typickým právním institutem anglosaského práva, který se postupně čím dál více začíná prosazovat v jednotlivých kontinentálních právních řádech. Svěřenský fond je v aktuální moderní podobě součástí českého právního řádu od roku 2014, kdy vstoupil v účinnost nový občanský zákoník. Nesmíme se však nechat zmást – různé formy svěřenské správy majetku existovaly v českých zemích již dávno ve středověku a komplexněji byly upraveny civilními kodexy a právní úpravou v průběhu 19. století a počátkem století dvacátého.

Svěřenský fond může vytvořit kterákoliv svéprávná fyzická osoba či osoba právnická a to na základě své vůle – buď za soukromým nebo veřejně prospěšným účelem. Svěřenským fondem rozumíme zvláštní formu „sdružení“ majetku, který zakladatel svěří do správy jiné osobě – svěřenskému správci, aby s ním hospodařil ve prospěch zakladatele nebo třetích osob, tzv. obmyšlených. Jelikož svěřenský fond nemá právní osobnost, dochází k faktickému rozpojení ekonomického a právního vlastnictví vyčleněného majetku, jinak řečeno, majetek se stává autonomním a nezávislým na jakékoli vlastnické struktuře či individuálním vlastnickém právu kohokoli. Zakladateli svěřenského fondu ani nikomu jinému již totiž nesvědčí vlastnická práva k vyčleněnému majetku, přičemž správu majetku vykonává správce, který může vykonávat buď tzv. prostou správu, která směřuje pouze k zachování majetku, nebo tzv. plnou správu, která směřuje k rozmnožení majetku a jeho uplatnění v zájmu obmyšlených. Správce však vždy musí jednat ve prospěch svěřenského fondu a v souladu s péčí řádného hospodáře.


Podcast SníDANĚ s Šárkou na téma: Svěřenské fondy s partnerem EPPINGER & KOLÁROVÁ LEGAL, Alešem Eppingerem.

Základní typy svěřenských fondů

Existuje několik možností, za jakým účelem založit svěřenský fond. Určení správného účelu svěřenského fondu je klíčové pro správné nastavení parametrů jeho statutu. Obecně rozlišujeme tyto typy svěřenských fondů:

  • Osobní (Protection trust)
  • Rodinný (Family trust)
  • Obchodní (Business trust)
  • Investiční (Investment trust)
  • Hybridní (Hybrid trust)
  • Charitativní (Charity trust)

Výhody a znaky svěřenského fondu

S trochou nadsázky lze říci, že mezi výhodami a znaky svěřenského fondu není v zásadě moc velký rozdíl. Typickými pojmovými znaky svěřenského fondu jsou:

  • Částečná anonymita
  • Dominance soukromoprávního dohledu nad správou svěřenského fondu
  • Oddělení právního vlastnictví majetku a ekonomického prospěchu z něj
  • Vysoký stupeň flexibility při úpravě vztahů uvnitř svěřenského fondu

Ačkoliv je svěřenský fond v aktuální právní úpravě stále ještě poměrně mladým právním instrumentem, v posledních letech začíná nabývat na popularitě, a to zejména díky svým nesporným výhodám.

Ochrana majetku

Jednou z klíčových vlastností svěřenských fondů je jejich role v ochraně majetku. Jak již bylo výše uvedeno, vkladem majetku zakladatele do svěřenského fondu dochází v podstatě k dočasnému vymizení vlastnického práva zakladatele k majetku vyčleněnému do svěřenského fondu. Jelikož svěřenský fond nemá právní osobnost, je vložený majetek de facto bez vlastníka. Rodinný majetek se tak nemůže dostat do ničím nevázané správy nekompetentní osoby např. marnotratného potomka a současně může být jiný potomek obmyšleným ze svěřenského fondu. Zakladatel ani obmyšlení se nemusí obávat postižení majetku ani v případě podnikatelského neúspěchu obmyšlených, neboť nelze bez dalšího realizovat uspokojení věřitelů obmyšleného z majetku svěřenského fondu. Majetek vyčleněný do svěřenského fondu je v zásadě nemožné postihnout v exekučním nebo insolvenčním řízení.

Anonymita

V průběhu let došlo k několika více či méně významným novelizacím úpravy svěřenských fondů, které mimo jiné přinesly jejich povinný zápis do evidence svěřenských fondů a evidence skutečných majitelů. V rámci této evidence je však stále celá řada citlivých informací, k nimž mají přístup pouze vybrané státní orgány (soudy, policie, státní zastupitelství, FAU apod.), nikoli však běžná veřejnost. Rovněž lze za splnění zákonných podmínek velmi dobře anonymizovat i konkrétní beneficienty svěřenského fondu. Veřejnost má legislativně (např. na rozdíl od obchodního rejstříku) omezen přístup do sbírky listin v evidenci svěřenských fondů. Takto poskytnutá zákonná anonymita může být dalším motivačním faktorem k vložení majetku do svěřenského fondu, neboť kupříkladu v katastru nemovitostí bude majetek evidován pod jménem svěřenského správce s dodatkem, že se jedná o svěřenského správce a nikoliv pod jménem zakladatele.

Řešení nejen rodinných záležitostí

Zřízením tzv. „rodinného svěřenského fondu“, neboli „Family trustu“ lze docílit udržení celistvosti nabytého rodinného majetku a jeho případné mezigenerační předání tak, aby nedocházelo k zbytečným dohadům a rozporům uvnitř rodiny. Statut rodinného svěřenského fondu dokáže takovým rozporům  předejít především díky schopnosti flexibilně reagovat na různorodé životní situace. Statut rodinného svěřenského umožňuje (na rozdíl od závěti) se vypořádat s „vyděděním“ marnotratného syna, úpravou vhodného načasování mezigeneračního předání společnosti nebo určitého majetku, zajištěním hmotné zabezpečení potomků pro určité životní situace nebo naopak úpravou podmínek pro nabytí rodinného majetku v souvislosti s významnou životní událostí (dovršení 18 let, získání vysokoškolského titulu apod.).

I ochrana majetku má však své limity

I přes veškerou flexibilitu a další výhody, které institut svěřenského fondu přináší, je třeba upozornit, že i tento institut má svá omezení a limity, jejichž překročení zakládá následky ať již v soukromoprávní nebo dokonce trestně-právní rovině. Každá osoba, která se rozhodne pro založení svěřenského fondu, musí jednat poctivě, v souladu s platnou právní úpravu tak, aby bezdůvodně nezasahovala a neomezovala práva ostatních. Zejména je výslovně zakázáno založení svěřenského fondu za účelem poškození nebo zkrácení věřitele. Nelze tedy do svěřenského fondu vložit majetek postižený v exekučním nebo insolvenčním řízení za účelem jeho ochrany před věřiteli nebo výkonem rozhodnutí. Pokud by i přesto došlo k takovému vyčlenění majetku, bude se na takové právní jednání nahlížet jako na  relativně neplatné. Zároveň takové jednání může založit odpovědnost v trestně-právní rovině, neboť může dojít k naplnění skutkové podstaty trestného činu poškození věřitele ve smyslu § 222 trestního zákoníku. V souladu s ustanovení § 1467 občanského zákoníku platí, že pokud se na takovém jednání vědomě podílí i svěřenský správce a/nebo obmyšlený, odpovídají tyto osoby za takové jednání a újmu společně se zakladatelem svěřenského fondu.

Zakladatel jako pán fondu aneb co když to správce nezvládne…

Zakladatel svěřenského fondu má při jeho správě dominantní roli. Zakladatel určuje prostřednictvím statutu svěřenského fondu základní aspekty jeho správy, a to zejména:

  • Účel svěřenského fondu
  • Podmínky pro plnění ze svěřenského fondu
  • Způsob určení obmyšlených svěřenského fondu
  • Jmenování a odvolání svěřenského správce
  • Dohled nad správou svěřenského fondu
  • Možnost dovolat se neplatnosti právního jednání, kterým správce poškozuje svěřenský fond

Zakladatel má tak plnou kontrolu nad tím, co vše správce svěřenského fondu vykonává. Správce svěřenského fondu má zároveň informační povinnost vůči zakladateli nebo povinnost vést záznamy o spravovaném majetku. Pokud správce překročí své kompetence, je ze svého jednání sám zavázán a odpovídá tedy za případnou vzniklou škodu.

Svěřenský fond jako prostředek investování

Svěřenský fond vždy nemusí sloužit pouze jako nástroj k uchování nebo ochraně majetku.  Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech umožňuje použít tzv. „investiční svěřenský fond“, neboli „Investment trust“ jako kvalifikovaný nástroj investování na kapitálovém trhu. Investiční svěřenský fond je podle tohoto zákona fondem kvalifikovaných investorů, tudíž není oprávněn shromažďovat peněžní prostředky od veřejnosti. Zákon o podnikání na kapitálovém trhu dále upravuje základní pravidla fungování investičního svěřenského fondu, práva a povinností jednotlivých osob, které fond založili nebo ho obhospodařují. Zakladatelem investičního svěřenského fondu ale vždy musí být osoba kvalifikovaného investora ve smyslu § 272 zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

Daňové aspekty svěřenského fondu

Jak již bylo na začátku uvedeno, svěřenské fondy dosahují v zahraničí vysoké popularity nejen díky výše uvedeným výhodám, ale také z důvodu nízkého zdanění.  V České republice však podléhá svěřenský fond obligatorní dani z příjmu právnických osob, pouze jakékoli vložení majetku do svěřenského fondu a dále výplata vloženého majetku (nikoli výnosů z něj!) specifickému okruhu osob žádné dani nepodléhá. Z daňového hlediska lze považovat za jedinou významnou výhodu svěřenského fondu možnost snížení daňového základu zakladatele, avšak pouze za splnění striktních zákonných podmínek.

Potřebujete ochránit rodinný majetek nebo byste se rádi pustili do investování pomocí svěřenského fondu? Naše advokátní kancelář Vám ráda pomůže s realizací Vašeho záměru!

KONTAKTUJTE NÁS